Vítejte!

V tomto videu se mluví o důvěře, kontrole a hranicích ve vztahu. Řeší se situace, kdy partner nebo partnerka druhého často kontroluje, nevěří mu a chce vědět, kde je, s kým je nebo co má v mobilu.

Video ukazuje, že podobné chování nemusí být v pořádku a že ve zdravém vztahu jsou důležité hlavně důvěra, respekt a otevřená komunikace. Dotýká se také tématu soukromí, osobních hranic a toho, kdy už může být vztah nezdravý nebo toxický.

VV – Vizuální vyprávění. Toto video se věnuje tématu příjemného a respektujícího soužití. Co je potřeba k tomu, aby bylo soužití dobrou zkušeností pro obě osoby, resp. pro všechny zúčastněné? Na co si musím dát pozor? Všímavost, důvěra a respektování hranic tvoří základ příjemného soužití.

MARCO: Ahoj, čau. Promiň, že otravuji, ale všiml jsem si, že tu sedíš sama. Můžu tě na něco pozvat? ANNA: Díky, ale ne. Jsem v pohodě.
MARCO: Ale no tak, aspoň kávu. Slibuju, že nekoušu! Co děláš dnes večer? Je koncert.
ANNA: Když řeknu ne, znamená to ne. Prosím, už na to netlač. Je to moje volba, není to něco, o čem bychom měli vyjednávat.
MARCO: Myslím, že jsme se špatně pochopili. Tenhle koncert je skvělá příležitost… a ty jsi tu sama. Co je na tom špatného?
ANNA: Jsem sama, protože jsem si to vybrala, ne proto, že potřebuji společnost. Takové snažení už je vtíravé.
MARCO: Dobře, dobře, promiň. Nemusíš být hned tak… drsná.
ANNA: Právě jsem řekla ne. A je smutné, že to nerespektuješ.

VYPRAVĚČ: Když vaše „ne“ není vyslyšeno, důvěra mizí. Spojení se přeruší a člověk odejde. Neschopnost polevit není projevem opravdového zájmu, je to neúcta.

MARCO: Ahoj, čau. Promiň, že otravuji, ale všiml jsem si, že tu sedíš sama. Můžu tě na něco pozvat?
ANNA: Díky, ale ne. Jsem v pohodě.
MARCO: Aha, třeba aspoň kávu? Nebo možná džus? Nechci se vnucovat, jen jsem si myslel, že by bylo fajn si popovídat.
ANNA: Prosím, netlač na mě. Je to moje volba, není to předmětem diskuse.
MARCO: Aha… To chápu. Díky, žes to řekla tak jasně. To je důležité. Promiň, nechtěl jsem na tebe tlačit.
ANNA: V pořádku. Vážím si toho, žes to pochopil. Není to vždy snadné.
MARCO: Ano, přesně tak. Ale je to fér. Tak tě tedy nechám. Možná se někdy v budoucnu ještě potkáme… Kdo ví.

VYPRAVĚČ: Když je „ne“ respektováno, druhý se cítí v bezpečí a vyslyšen. Respekt buduje důvěru a činí interakce klidnějšími, založenými na porozumění, nikoli na nátlaku.
VYPRAVĚČ: „Ne“ tvoří osobní hranici, nikoli pozvánku. Vědět, jak říct “ne” – a respektování “ne” ostatních – zajišťuje, že vztahy jsou bezpečné a plné respektu.
KDYŽ ŘEKNU NE, ZNAMENÁ TO NE. RESPEKT DĚLÁ ROZDÍL.

A: Zrovna jsem se vrátil z vysoké školy autobusem, ta doprava je v tomhle počasí fakt hrozná. Jak silně prší, všude to klouže.
B: Jo, to počasí je hrozné. To k zimě patří. Je to normální, s tím musíš počítat.
A: Tohle období moc nemusím, ale to teď nechme být. Jak jsem říkal, že jsem přijel z vysoké. Byl jsem tam se spolužáky, ptal jsem se na jejich názor. Oni už mají zkušenosti s randěním a mě zajímalo, jestli hledají spíš lásku nebo sex. Čemu dávají větší přednost? Co je pro ně důležitější? Tak mi odpovídali a jejich názory byli zajímavé, některé se mi i líbili. Mě ale zajímá i tvůj názor. Co si o tom myslíš?
B: Já si myslím že obojí je důležité, sex i láska. Bohužel hodně lidí na to může mít jiný pohled. Občas si to ani nemusí uvědomit.
A: To jo, někdo nad tím moc nepřemýšlí.
B: Právě.

Co znamená láska?
A: Jak si říkala, názory jednotlivých lidí se mohou lišit. Někteří ani ten názor mít nemusí, jiní si časem vlastní názor udělají. Mě zajímá co je důležité pro tebe. Co si myslíš že znamená láska?
B: Ptáš se mě, co znamená láska pro mě? Pro mě je to pocit bezpečí, důvěry a toho, že mě někdo bere takovou, jaká jsem. To si myslím, že je důležité.
A: Zase třeba můj názor je takový, že láska není perfektní. Láska není jako z filmu, je v tom vzájemný respekt, mísí se v ní to dobré i špatné dohromady.
B: Taky je v tom i vzájemná péče jeden o druhého.

A co sex?
B: No a sex? Ten je taky důležitý. Myslím, že sex patří do vztahu, a občas v tom vztahu ani nemusí být automaticky láska.
A: Ano, někomu vyhovují vztahy na jednu noc. Ale jiní od intimity očekávají i ty emoce, lásku, porozumění, a potom to funguje. Důležité je, aby oba partneři se sexem souhlasili a aby byl vždycky dobrovolný.
B: A právě proto je důležitá i ta komunikace. Komunikace je základ.

Soupeři?
A: Takže to znamená že láska a sex jdou proti sobě, že?
B: Nejsou. Mohou jít ruku v ruce, ale nemusí to tak být vždy. Důležité je vědět, co chci já, co chce ten druhý a navzájem se respektovat.
A: Tady bych jen doplnil – nenechte se do ničeho tlačit jen proto, že to dělají všichni ostatní.
B: To je pravda.

Respekt
A: Takže porovnávat, jestli je víc sex nebo láska, vlastně ani nejde. Důležitější je respektovat se navzájem, komunikovat spolu a na konci se rozhodnout sám za sebe.
B: Přesně. Každý má právo říct “ano” i “ne”. A rozhodnout se dle své vlastní vůle.
A: Tak jak to teda je? Sex nebo láska? Nebo třeba obojí?
B: Ale hlavně – s respektem.

A co ty? Sex nebo láska?
Tvoje tělo, tvoje volba, tvoje tempo. Nemusíš opičit po ostatních a nikdy se nestyď za to, co cítíš. Láska i sex mají smysl jen tehdy, když vycházejí ze svobodného rozhodnutí. Svobodné rozhodnutí.

Během dětství nám v každodenním životě často někdo říkal: „Nebreč! Buď chlap!“ „Jsi tak křehký, vypadáš jako holka!“ „Buď chlap, neboj se!“ „Moje žena by neměla na veřejnosti ukazovat své tělo!“

Mezi těmito výroky – kterých může být velká spousta – si často neuvědomujeme, jak jsou vážné, protože je bereme jako samozřejmost a považujeme je za normální. Tohle trvá už dlouho, v cyklu. Ale tohle není správné; ve skutečnosti to není v pořádku. Tohle je toxická maskulinita.

Co to je? Je to toxický postoj, zakořeněný ve stereotypech, diskriminaci a násilí vůči ženám, LGBTQIA+ komunitě a mužům, kteří jsou vnímáni jako nedostatečně mužní. Tento druh chování se může promítat i do rasistických postojů.

Často si tento náš každodenní přístup ani neuvědomujeme. Například sexistické vtipy jsou dnes velmi běžné a obvykle je normalizujeme. Říkáme ostatním, aby se nerozčilovali, protože to byly „jen vtipy“. Právě toto vytváří prostor pro toxickou maskulinitu, kde se škodlivé chování může pomalu vyvíjet a stávat se stále vážnějším.

Dopad Vidět tento typ maskulinitu každý den, od útlého věku, má dopad na budoucí generace, které si nakonec převezmou myšlenku „bytí mužem“. Například projevování emocí nebo přiznání neúspěchu je pro muže dále tabu: jejich vyjádření je vnímáno jako projev slabosti, takže mnozí cítí tlak je skrývat. Potlačování emocí však může vést k problémům jako úzkost, deprese a izolace.

Emoce Jsou emoce opravdu známkou slabosti? Jsou škodlivé pro náš růst? Ve skutečnosti mají všichni lidé, bez ohledu na pohlaví, právo zažívat celou škálu různých emocí.

Jak to změnit Abychom omezili toto toxické chování – a dokonce se mu vyhnuli – potřebujeme být empatičtí, naslouchat a mít schopnost nesoudit druhé. Je důležité si uvědomit, že toxická maskulinita nezahrnuje jen takzvané „macho“ muže; může být také vyjádřena těmi, kteří jsou vnímáni jako „nedostatečně mužní“, například způsobem, jakým se vyjadřují.

Důležité je uvědomit si vážnost vlastního chování, zamyslet se nad tím, zda jsou naše činy správné, a jaký bude jejich společenský dopad. Ale není to jen o tom: je nezbytné zasáhnout, když jsme svědky podobných situací, otevřít prostor pro diskusi a zamyšlení. Akce mají velký vliv.

Vypravěč: Psychické násilí často nezanechává žádné viditelné jizvy, ale i tak oběť hluboce zasahuje.

Kamarádka: Ahooooooj, copak? Jsi v pořádku?

Vypravěč: Manipulace, urážky, kontrola: drobnosti, které se mění v násilí.

Kamarádka: Chápu. Chápu.

Vypravěč: Uvědomění si problému je prvním krokem ke svobodě.

Na obrazovce telefonu: LÁSKO? JSI TAM? PROSÍM KDE JSI???? ODPOVĚZ MI!

Vypravěč: Hledat pomoc není slabost, je to odvaha.

Na obrazovce telefonu: Ahoj, potřebuji pomoc. Můžu ti zavolat? Ahoj.

Vypravěč: S podporou a vědomím je možné znovu získat kontrolu nad svým životem.

DAVID: Ahoj! Jsem zpátky!
FRA: Ahoj.

DAVID: Hele, Fra. V poslední době tě vidím, jak trávíš hodně času sám… netrávíme dost času spolu. Ne tak jako dřív, když jsme byli spolu pořád. Děje se něco?

FRA: Mrzí mě, že se tak cítíš. Nevyhýbám se ti… Potřebuju jen svůj prostor. Jsi můj domov. To, že se odtahuji, není kvůli tobě.

DAVID: Možná je to moje nejistota. Vždycky jsem věřil, že když se dva lidé milují, měli by chtít spolu všechno sdílet… pořád.

FRA: Láska neznamená být spolu pořád. Každý může mít svůj vlastní prostor a jít vlastní cestou… ale miluji tě pořád stejně. S tebou chci být sama sebou. Chci, abys cítil, že si můžeš vzít tolik prostoru, kolik potřebuješ.

DAVID: Rozumím… problém byla ta moje nejistota. Myslel jsem, že když budeme spolu, budeme se pořád stejně milovat… dokud komunikujeme otevřeně a jasně.

FRA: Přesně tak. Není to oddalování se… je to vytváření vlastního prostoru.

VYPRAVĚČ: Fra naslouchá a odpovídá jasně a s citem, aniž by se stavěl do obranné pozice. Oba pochopili, že láska se neměří společně stráveným časem, ale vzájemným respektem. Když si důvěřujete, každý jedná svobodně a komunikujete otevřeně, vztah posílí.

VYPRAVĚČ: Jak zdravě komunikovat ve vztahu? Aktivně si naslouchejte Mluvte jasně a upřímně Vzájemně se respektujte Projevte empatii Vyjadřujte své potřeby a pocity Dejte tomu čas a buďte přítomni